Global Investment Summit 2023 tento rok přivítá 50 předních investorů, hostit bude také nespočet workshopů, přednášek a rozhovorů. A nejen to! Součástí bude i unikátní soutěž pro začínající startupisty Validation Contest ve spolupráci se StartupBox. Zajímá vás, co přesně má StartupBox za cíl a jak bude soutěž vypadat?

StartupBox je nezisková digitální platforma – online startupový mentor, který se snaží řešit problém českého startupového ekosystému. Ten spočívá v tom, že zejména u nás se v soutěžích a programech pohybují stále stejné tváře. Nové startupy se téměř neobjevují a navíc startupy opakují stále ty stejné chyby.

Cíl projektu je pomoci začínajícím startupistům v České republice, zejména first time founders. Jde o to, aby se vyvarovali chyb při bezhlavém vymýšlení produktů bez základní validace a získání zpětné vazby od zákazníků. Mentoři ze StartupBoxu jim chtějí pomoci udělat první krok do podnikání a propojit je se správnými lidmi na trhu.

Platforma má více než 3.100 registrovaných uživatelů a každý měsíc přibývá kolem 150 nových. Aby StartupBox pomohl začínajícím startupistům validovat své nápady, pořádá Validation Contest, což je offline soutěž pro startupy v počáteční fázi. Obdobou je také Validation Challenge, kdy jde o pomoc začínajícím startupistům dostat se od nápadu až k validaci, a to v rámci jejich online výukového programu se zkušenými mentory – Pavlem Bartošem a Petrem Mandíkem.

StartupBox chce zejména zvýšit množství kvalitních startupů v ČR, propojit celý ekosystém a tím posunout českou ekonomiku dopředu. Současně také pomoci lidem zlepšit osobní odpovědnost prostřednictvím podnikání. Rádi by přivítali další partnery a podporovatele, kteří se k nim chtějí připojit a společně dosáhli cíle vytvořit nové startupy v českém ekosystému. Jste to vy?

Nebo se chcete se svým projektem dostat zase o krok dál? Pak sledujte www.startupbox.cz, vyzkoušejte si digitálního mentora, který vám pomůže založit startup krok po kroku, a hlavně si nenechte ujít některou ze startupových akcí.

Není dne, abychom se nezabývali problematikou bezpečnosti světa, ve kterém žijeme. Mainstreamová média, ale i sociální sítě jsou plné událostí či jevů, které mohou přímo, či nepřímo ovlivnit náš, jinak možná spokojený a bezstarostný, život. Podle Světového indexu míru sice patří Česká republika dlouhodobě mezi deset nejbezpečnějších zemí světa a Praha je dokonce šestým nejbezpečnějším hlavním městem. Hrozba možného rozšíření konfliktu, který aktuálně probíhá nedaleko našich hranic je však pro nás reálnějším rizikem než kdy dříve.

Ekonomický dopad v této době, kdy je život každého z nás ohrožen jak pandemickou tak válečnou katastrofou, pocítíme dříve či později všichni a je jen na nás jak budeme připraveni. Více než kdy jindy je tak třeba přemýšlet nad ochranou majetku i peněz, které byly donedávna jištěné jinak neotřesitelnou stabilitou bank.

Jak se tedy chránit?

Osvědčeným řešením je využití bezpečnostní schránky. Nejen pro úschovu investičního zlata, ale i pro uložení důležitých dokumentů a v neposlední řadě zejména hotovosti, ke které se s ohledem na situaci ve světě nemusíte ve své bance dostat.

Tuto službu nabízí soukromé nebankovní společnosti. V Praze jsou dnes dostupné i automatizované bezpečnostní schránky, ty umožňují nonstop přístup bez omezení, navíc s nejvyšší třídou bezpečnosti. S naprostou diskrétností díky využití čipové karty a PINu si tak můžete užívat skutečnou jistotu.

2BMiner poskytuje své služby stovkám klientům po celém světě. Cílem je vždy nabídnout nejmodernější stroje, nejnižší cenu za elektřinu, stabilní těžbu a bezstarostný provoz. Součástí týmu jsou desítky profesionálů v oblasti těžby kryptoměn, kteří se starají o provoz včetně servisu strojů po celém světě.

Jako jediná kryptotěžařská společnost v Evropě se stali partnery Seed Group. Tato společnost patří dubajské královské rodině, která se zaměřuje na inovace a nejnovější technologický pokrok. Skupina má pobočky ve více než 12 zemích světa, přičemž se zaměřuje na podporu strategických partnerství s inovativními, rostoucími společnostmi, které usilují o prosperitu s širší vizí přispět ke šťastnější a silnější globální komunitě.

Budoucností české i světové ekonomiky je spojení finančních služeb a technologií, které usnadní proces její digitalizace a transformace. S tím přímo souvisí i rostoucí obliba wealthtech a kryptoměn, jakožto nástrojů chránících naše finance před rostoucí inflací.

Asi třetina evropských unicornů jsou fintechy. Spojení finančních služeb a technologií patří k jedné z mála oblastí, ve které Evropa vyniká. A stejně tak i Česko. Jsme přeborníci v adopci fintechových novinek, ať už jde to bankovní identitu, mobilní nebo digitální platby. Donedávna byl Home Credit se 110 tisíci zaměstnanci jeden z největších fintechů světa a vychoval celou generaci špičkových mezinárodních manažerů.

Blockchain nebo crowfunding? Podívejte se na slovníček pojmů ZDE

Český fintech

I proto bude hrát fintech významnou roli v digitalizaci a transformaci české ekonomiky. Dnes je v Česku podle Fintech Cowboys zhruba 100 fintechů. Celá řada z nich má světový potenciál, a to zejména fintechy poskytující infrastrukturu pro velké banky a pojišťovny.

V České fintechové asociaci poskytujeme potřebný mentoring, networking i lobbying a doplňuje nás strukturovaná podpora Fintech Hubu. Sice máme stabilní bankovní systém, ale velké rezervy v dialogu, invenci a dostupnosti nejlepších praxí. Obecně bychom měli fintech propagovat jako sektor budoucnosti a lákat talenty.

WealthTech

Před rostoucí inflací můžete ochránit své finance například investováním. A díky wealthtech, tedy technologiím používaným ke správě bohatství, již není výsadou bohatých. Trendem poslední doby jsou takzvaní „robo-advisors“, kteří dokáží klientům sestavit portfolio na míru. Celý tento proces je navíc díky automatizaci velmi rychlý a levný.

Zajímají vás podcasty o kryptoměnách, investování nebo FinTechu? Klikněte ZDE

Část společností kromě procesu digitalizace KYC (know your customer) a automatizace investičního procesu začíná do tvorby portfolií integrovat také pokročilé technologie, jako jsou umělá inteligence či strojové učení.

Kryptoměny

Jako ochrana úspor se začínají prosazovat také méně tradiční kryptoměny. Dnes již spousta lidí ví, že bitcoinů je konečné množství a toto aktivum by tedy, stejně jako třeba zlato, mohlo být dobrou ochranou proti inflaci.

Projekty České fintech asociace najdete ZDE

Méně známé jsou však trendy, které aktuálně formují prostor kryptoměn. Jedná se například o koncept zvaný DeFi (decentralizované finance), díky kterému lze bez nutnosti centrální autority provozovat například půjčkovou platformu, směnárnu a spousty dalších finančních aplikací.

V období zvýšené volatility budou představovat efektivní investiční nástroje jeden z klíčových faktorů pro ochranu hodnoty majteku.

Česko je jednou z nejbohatších zemí světa, navíc s vysokou životní úrovní. Chybí nám však světový brand. Něco, díky čemuž bychom byli těmi nejdůležitějšími hráči v oboru. Máme však předpoklady stát se lídrem na poli fintechu.

Tak jako jsou Švýcaři známí pro výrobu hodinek, Němci pro precizní strojírenství a Francouzi díky vínu, Česko svůj světový brand stále hledá. Přitom máme na čem stavět. Sklářský průmysl, pivovarnictví či automobilové strojírenství máme na světové úrovni. Do budoucna musíme sázet na sektory s vysokou přidanou hodnotou. Máme veškeré předpoklady stát se světovými lídry v kyberbezpečnosti, umělé inteligenci nebo finančních technologiích.

Česko jako země finančních služeb

Česko má silnou bázi finančních profesionálů. Svědčí o tom i vysoká stabilita, úroveň služeb i ziskovost. A velký díl na tom mají i „start-upy“. Například Home Credit vznikl zcela na zelené louce a stal se světovým lídrem ve spotřebním financování. Vychoval také celou generaci českých manažerů, kteří zůstávají špičkami v oboru.

Český fintech je zdrojem inovací

Dnes je v Česku ve fintechu a insuretechu více jak sto firem. Dlouhodobě je mapují kolegové a ambasadoři fintechu ve Fintech cowboys. Velkou část z nich sdružuje právě Česká fintechová asociace. České fintechy mohou těžit ze zázemí silných finančních služeb, které patří mezi nejlepší a nejinovati nější na světě. Svědčí o tom například úroveň digitálního bankovnictví nebo adopce elektronických plateb.

Regulace odstartuje změny

Světová konkurence ale také roste a musíme tedy odstraňovat bariéry rychlejšího rozvoje. Dlouhodobým a zhoršujícím se problémem není ani tak regulace per se, jako aplikace regulace v licencování a dohledu. Národní plán obnovy ale počítá se vznikem (regulačního) sandboxu, který by fintechům umožnil prvotní rozdýchání a rozjezd.

Investice do zahraničních talentů

Ještě větším problémem ale zůstává dlouhodobá vize, jak do Česka nalákat zahraniční talenty. Praha i další česká města nabízí skvělou kvalitu života, a snesou tak srovnání se západní Evropou nebo USA. Když lidem nabídneme i podnikatelské příležitosti, máme potenciál přilákat talenty z celého světa. Ti pak přilákají další a další talenty, ale budou i inspirací Čechům při volbě povolání a zaměření na obory s vysokou přidanou hodnotou a také pro změnu vzdělávacího systému.

Máme špičkové experty a potenciál k vývoji

Máme potenciál exportovat špičkový fintech a insuretech do celého světa. Například ve formě infrastrukturních služeb jako řešení pro risk management, digitální obsluhu, řešení pohledávek, likvidaci pojistných událostí atd. Navíc tato řešení často kombinují obory financí, kyberbečnosti a strojového učení, ve kterých máme v Česku špičkové experty. Přál bych si, abychom v českém fintechu viděli do pěti let jednorožce. Pojďme fintechům pomoci, ať může vzniknout.

Andělské investování je bez pochyby jeden ze zajímavých způsobů investování. Není to však pro každého. Na to, abyste se stali andělskými investory, musíte mít především správně nastavený „mindset“. Musíte být připraveni na to, že venture kapitál je vysoce rizikový a že o svou investici můžete přijít. Riskujete, ale zároveň pomáháte svými penězi, časem, zkušenostmi a kontakty, čímž snižujete riziko neúspěchu daného startupu. Zároveň se podílíte na rozvoji nových technologií a budoucnosti. Přijde vám to jako vzrušující jízda na horské dráze? Taky že je. Přečtěte si to nejdůležitější, co potřebujete vědět o andělském investování.

Andělské investování / Andělský investor

Pojem „Business Angel“, v českém pojetí andělský investor, poprvé použil v roce 1978 William Wetzel z University of New Hampshire, zakladatel Centra pro výzkum rizik. Wetzel dělal studii o tom, jak podnikatelé shromažďují kapitál, a z charakteristiky náplně jejich práce jim dal tento název. Andělští investoři jsou opravdu takoví andělé. Pomáhají, čímž mohou zachránit firmu před (korporátní) smrtí.

Andělský investor je soukromá osoba, která investuje od nejranějších fází startupů, zejména v pre-seed a seed fázích. Kromě peněz poskytují andělští investoři své zkušenosti, znalosti z businessu a různých odvětví, svůj čas, a hlavně také své kontakty. Tito lidé jsou často podnikatelé, bývalí startupisti, rentiéři či vysoce postavení manažeři. Kdo by odmítl pomoc od takových expertů?

Proč jsou andělští investoři důležití

Andělský investor je pro startupy velmi důležitý, protože poskytuje více než peníze. Významný je proto, že investuje a pomáhá na samém začátku startupu, kde by od žádného VC fondu daný startup investici nikdy nedostal. Pro VC jsou tyto fáze velice rizikové, neboť jim chybí právě ten čas, který by mohly startupu věnovat, a tak sází na již ověřenější společnosti, které vykazují už nějaké tržby. Naopak andělský investor svým časem, expertízou, ohromnou dávkou zkušeností a kontakty pomáhá startupům překlenout těžké období začátků a výrazně zvyšuje šanci na úspěch, tedy na to, že se jeho investice zhodnotí.

Jak andělští investoři fungují a kde je najít

Aktivních andělských investorů není v Evropě mnoho, nicméně se povědomí neustále rozšiřuje a přibývá méně zkušených a kapitálově menších investorů. Někteří si vybudovali osobní značku andělského investora (což je velice náročné a často to bývá spojené s návštěvou mnoha a mnoha startupových akcí, přednášením či účastí v porotě nebo s úspěšným exitem). Tito andělští investoři nemají nouzi o tzv. deal flow (zjednodušeně řečeno – počet investičních příležitostí, které má andělský investor aktuálně k dispozici), protože je startupisti oslovují napřímo. Pokud ale nejste takový typ investora, je tady naštěstí druhá možnost, jak proniknout do startupového světa a získat přístup ke kvalitním projektům a jiným investorům. Jsou to různé andělské sítě a kluby investorů. Často jsou lokální, tedy

Češi pobaltské země často přehlížejí. V Estonsku, Litvě a Lotyšsku žije dohromady jen kolem šesti milionů lidí. Mohlo by se zdát, že v evropském kontextu nemají příliš co nabídnout. Minimálně v oblasti technologických startupů to však vůbec neplatí, ba naopak. Jak jsme se s kolegy z DEPO Ventures přesvědčili během našich návštěv v posledních měsících, pobaltské státy jsou doslova mekkou pro moderní startupový byznys. Jak toho dosáhly? A čemu bychom se mohli přiučit i my v České republice?

Přestože je každá z těchto zemí z pohledu startupového světa na různé úrovni, některé věci mají společné. Startupovou scénu tam – na rozdíl od Česka – mohutně podporuje stát, který si uvědomuje důležitost inovací a jejich ekonomický přínos. Především Estonsko svou kompletní digitalizací státní správy a služeb připravilo velmi úrodnou půdu pro lokální i mezinárodní startupovou scénu. Díky tomuto kroku má země v současnosti nejvíce miliardových startupů z celé Evropy.

Síla startupových příběhů

Všichni určitě známe Skype. Tenhle příběh přitáhl pozornost estonské veřejnosti. Oslovil investory, inspiroval další podnikatele v technologiích a díky tomu začaly rychle přibývat nové startupy. Zaměstnanci Skypu a dalších firem rozjížděli své vlastní společnosti. A jako andělští investoři začali sami podporovat nadějné projekty. Položili základy startupovému světu, jehož výsledkem je dnes už 13 jednorožců, startupů s hodnotou přes miliardu dolarů.

V Litvě by podobnou úlohu mohlo sehrát Interactio, software, který usnadňuje vzdálené simultánní tlumočení například pořadatelům konferencí nebo mezivládních či pracovních schůzek. Pandemie byznys tohoto litevského startupu mohutně nakopla, loni během investičního kola series A vybrali 30 milionů dolarů. Andělští investoři během pár let zhodnotili v Interactiu svou původní investici v desítkách tisíc eur až stonásobně, dnes z nich jsou milionáři. Všichni to berou jako obrovský úspěch, zájem o andělské investování prudce narostl. 

Stát udává směr

Litva podporuje investování do startupů dvěma způsoby. Koinvestuje s andělskými investory, kterým tak umožní zvýšit kapitál na dvojnásobek. Druhým způsobem je monitorování lokálních startupů a jejich vlivu na ekonomiku, zaměstnanost a další důležité aspekty včetně přínosu do státní pokladny. Na webu Startup Lithuania (www.startuplithuania.com) je registr všech startupů. O každém z nich je možné najít podrobnosti, jakou investici získal, jakou má hodnotu či kolik lidí zaměstnává. Na první pohled je vidět, že startupy představují velkou část ekonomiky a že přímo v Litvě dávají práci tisícům lidí. Je to vzkaz veřejnosti, že to dává smysl. Věřím, že kdyby byly takové statistiky o ekonomickém přínosu pro stát k dispozici i u nás, vyvrátilo by to mnoho mýtů a pomohlo veřejnosti zlepšit celkové mínění o startupech. 

Lotyšsko je z těch tří zemí zatím trochu pozadu. Je tam nejméně fondů, méně kapitálu i projektů. Andělský ekosystém moc nefunguje, ale v Rize je cítit silná houževnatost být nejlepší a jednou předběhnout Estonsko i Litvu. Trojice pobaltských zemí zdaleka není homogenní, zdravě si konkurují. V Estonsku cílí startupová scéna kvůli malému počtu obyvatel hlavně na mezinárodní trhy již od samého začátku. Pravidelně se pořádají různorodé soutěže mezi startupy, které přispívají nejen k přirozené soupeřivosti, ale také k sdílení zkušeností a nalézání nových talentů. Ukazuje se to třeba v tom, že do investic se zapojuje větší počet andělských investorů, často spolupracují i s fondy rizikového kapitálu. To zatím v Česku není tak běžné.

Investiční „mafie“ vítězí 

Ve světě rizikového kapitálu se stále více ukazuje, že se vyplatí být s investicí do společnosti první. V Pobaltí platí, že k nejlepším projektům a nejnadějnějším startupům se dostanou startupisti, kteří úspěšně vybudovali a prodali firmu a nyní investují do dalších projektů. Funguje to podobně jako v Silicon Valley. Takový investor se totiž nebojí podpořit firmu už na samém začátku a je ochoten podstoupit větší riziko než venture kapitálové fondy. Ty se zaměřují na vyvinutější společnosti, které už generují příjmy. Děje se to po roce až dvou existence startupu. Bohužel se pak často stává, že úspěšný startup získá investiční nabídky od elitních globálních fondů, a tím vyřadí lokální fondy ze hry. To je příklad právě zmiňovaného litevského Interactia.

Přestože se situace zlepšuje, je v České republice takovýchto „exfounderů“ stále velice málo – a obecně investorů, kteří by investovali do rané fáze vývoje (pre-seed, seed). Nicméně u pobaltských sousedů vidíme, že úspěšné příběhy, podpora státu, aktivní investoři a kolaborativní přístup pomohli roztočit kola a vytvořit jeden z nejuznávanějších startupových ekosystémů v Evropě. 

Čtvrtina andělských investorů chce letos zvýšit množství rizikového kapitálu, ukazuje průzkum DEPO Ventures

Praha 20. dubna 2022 – Andělští investoři neztrácejí chuť k dalšímu investování. Zhruba čtvrtina z nich hodlá letos výrazně zvýšit množství rizikového kapitálu. Polovina chce do startupů v rané fázi vývoje investovat podobný objem finančních prostředků jako loni. Navíc se ukazuje, že postupně zvyšují frekvenci svých investic. Zatímco loni na jednoho andělského investora připadla v průměru investice do 2,3 startupu, o rok dříve dosahovala tato hodnota 1,7. Průměrně má každý investor na kontě šest investic, postupně se také zvyšuje počet exitů. Většinou úspěšných, kde se vložené peníze investorům zhodnotily. Ukázal to průzkum české finanční skupiny DEPO Ventures, která buduje unikátní syndikát andělských investorů po celém světě. Cílem dotazování, jež proběhlo začátkem roku 2022, je prozkoumat současný stav na trhu a odhalit případné nedostatky.

„Na pandemii a s ní související nejistotu před dvěma lety reagovala většina investorů zastavením dalších investic. V následujícím období jsme však v Evropě zaznamenali historicky největší objem investic do startupů. Zdá se, že evropští investoři pochopili význam technologických investic. A snad to nyní chápou ještě více. Nové technologie jsou potřeba nejen pro záchranu planety, ale i pro záchranu svobody,“ říká Petr Šíma, zakladatel a CEO DEPO Ventures.

Průměrná investice českého andělského investora do startupu v rané fázi je 80 tisíc eur, tedy bezmála dva miliony korun. Více než 100 tisíc eur investuje 21 % respondentů a 44 % andělských investorů si vystačí s částkou do 25 tisíc eur. Nejpopulárnější oblastí zůstávají, stejně jako v předchozích dvou letech, investice do startupů, které se zaměřují na finanční technologie (49 %), následuje e-commerce (37 %). Z pohledu technologií vyhledávají čeští investoři nejvíce startupy s umělou inteligencí (AI) a blockchainem.

Startupy s potenciálem změnit svět k lepšímu

Přes 38 % respondentů v průzkumu uvedlo, že je jim jedno, do jaké části světa investují. Mají buď v hledáčku celý svět, případně neřeší, v jaké oblasti daný startup působí. Dalších 18 % investorů se zaměřuje na střední a východní Evropu a 15 % na celý kontinent. Bezmála třetina investorů se nicméně soustředí pouze na tuzemské startupy. Širší záběr by jim umožnil dostat se ke globálním příležitostem a zvýšil šance lépe diverzifikovat portfolio.

„V Evropě sílí pocit, že se o sebe musíme postarat sami. Že je to lepší než spoléhat na pomoc USA, státu nebo velkých korporací. Startupový ekosystém v tom hraje zásadní roli. Vidíme úspěšné podnikatele, začínající podnikatelé mají vzory a mají také i investorské zázemí. A andělští investoři jsou to zásadní podhoubí pro celý ekosystém. Již dlouho se snažím k investování přivést nové andělské investory. A právě teď je období, kdy je třeba zvýšit investice. Do technologií, do podnikatelů, do naší budoucnosti. Startupy jako investiční kategorie jsou sice rizikové, ale dlouhodobě nejvýnosnější. Vynikající ochrana proti inflaci. A navíc mají potenciál změnit svět k lepšímu,“ říká Petr Šíma.

Potvrzují to také výsledky průzkumu. Na otázku, co je hlavním impulzem k investicím do startupů, uvedli respondenti nejčastěji finanční motivaci. Už na třetím místě je však možnost podpořit inovace a na pátém potřeba vrátit něco zpět společnosti. Téměř tři čtvrtiny respondentů průzkumu věnují andělskému investování do pěti hodin týdně. Více než deset hodin v týdnu se jím zabývá 13 procent investorů. Čas věnovaný investičním aktivitám se zvyšuje s celkovým počtem investic a věkem investora. Čím více investují, tím více času věnují správě svého portfolia.

Průzkum naznačuje, že investice do startupů zatím končí úspěchem. Takřka 30 % investorů již z některých investic provedlo exit. A téměř 88 % z nich prodalo svůj podíl se ziskem. Jejich investice se zhodnotila nejčastěji v rozmezí jedenkrát až pětkrát. 

Individuální investování vede, ale investoři se připravují o výhody

Andělské investování bývá obvykle vnímáno jako individuální. Naznačil to už loňský průzkum a potvrzují to i letošní data. Napřímo investuje 77 % respondentů. Investoři však způsoby kombinují. Skrze fond investuje 43 % respondentů a 42 % jich někdy využilo syndikát s ostatními andělskými investory. Neochota nadpoloviční většiny dotázaných investorů stát se členem nějaké české či mezinárodní komunity, například klubu či syndikátu, souvisí zpravidla s nedostatkem investičních příležitostí či koinvestorů.

Za největší problém na české scéně rizikového kapitálu považují respondenti nedostatek kvalitních startupů (34 %). Téměř třetina (31 %) investorů zmiňuje, že nemá dostatek času na hledání startupů, považují valuaci startupů za nadhodnocenou a zdá se jim, že legislativa je špatně nastavená. Respondenti, kteří nikdy do technologického startupu neinvestovali, vedle nedostatku času nejčastěji uvádí příliš vysoké riziko a kapitálovou náročnost.

Více o průzkumu

Cílem výzkumu bylo zmapovat prostředí andělského investování v České republice. Zjistit, jak investují andělští investoři a jaké mají problémy. Report prezentuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou online dotazníku na vzorku 122 respondentů. Dotazník byl rozeslán andělským investorům v ČR a dále se organicky šířil mezi nestartupové investory. Sběr dat probíhal během ledna a února 2022. Výsledky průzkumu s podrobnými komentáři jsou ZDE.

Více o skupině DEPO Ventures

DEPO Ventures je investor pro rané startupy v regionu CEE opřený o komunitu andělských investorů. Spravuje dva andělské fondy, které umožňují investorům aktivní zapojení. Celkem již zainvestovali do 18 společností, například do Tatum, SmartGuide, Mileus, Oxus.AI. 

Investiční skupina řídí také mezinárodní syndikát DEPO Angels, v níž propojuje důvěryhodné investory s kvalitními startupy a zjednodušuje jim celý investiční proces. Navíc zajišťuje výhodné syndikace, které umožňují investice i v nižších částkách.

Vizí DEPO Ventures je naučit podnikatele a osoby s vysokým jměním, že investice do startupů by měly být přirozenou součástí portfolia každého investora.

Tisková zpráva
Jaroslav Průcha, +420 737 672 966
jarda@hustakomunikejsn.cz

Startupy potřebují k úspěchu víc než jen dobrý nápad a vstupní investici. O jejich přežití rozhodují taky věci jako kvalitní byznys plán, správné finanční řízení a další. Majitel a šéf logistického startupu DoDo Michal Menšík a podnikatel Zdeněk Šoustal proto loni na jaře spustili V-Sharp Venture Studio, aby novým firmám pomohli svými zkušenostmi a kontakty.

Předávání zkušeností se startupistům bude hodit. Před rokem všechny zaměstnávala hlavně pandemie, dnes se k ní přidal i nejistý ekonomický výhled. Atraktivita některých sektorů však zůstává i přes možné ekonomické zpomalení velká. Proto V-Sharp Venture Studio sází na nové firmy z oblastí e-commerce, logistiky a finančních technologií. Matej Zabadal, Managing Partner Studia, věří v jejich dlouhodobý potenciál.

Kam se studio za dobu svého působení posunulo? Jak funguje vztah V-Sharp Venture Studia se startupy? Přečtěte si rozhovor s Matejem Zabadalem.

Kolik startupů máte teď v portfoliu? Máte stanoven nějaký orientační finální počet?

Momentálně máme ve svém portfoliu tři společnosti – Ydistri, Advanto a Aimful. Ve všech případech jde o startupy, které vyvinuly vlastní unikátní produkt a zároveň již od úvodního setkání a prvotních diskuzí zapadají do našich investičních představ.

První investicí byl startup Ydistri, který vyvíjí software sloužící k redistribuci „mrtvých“ skladových zásob. Ydistri umí za pomoci sofistikovaných prediktivních modelů a algoritmů analyzovat zásoby řetězce napříč jednotlivými pobočkami a účinně zásobu vyrovnávat. Startupu se daří vytipovat zásoby, které jsou na jednom místě neprodejné, a účinně je přemístit tam, kde se rychle, a hlavně za plnou cenu prodají. S pomocí Ydistri tedy obchodní řetězce mohou efektivně řešit problém plýtvání a zbytečných slev, ale i naopak prázdných regálů.

Advanto je fintechový startup, který dovoluje zaměstnancům vybrat si svou odpracovanou mzdu kdykoliv v průběhu měsíce. Opět šlo tedy o nadčasový projekt, jehož myšlenka se, věříme, stane v české společnosti v průběhu let standardem. Advanto dnes již spolupracuje s řadou významných firem, řadí se mezi ně například oblíbený internetový obchod Notino, řetězec rychlého občerstvení Bageterie Boulevard nebo logistická společnost Hopi.

Aimful představuje projekt, který v době covidové pandemie našel na trhu výraznou mezeru a dokázal pro ni najít smysluplnou záplatu. Stará se o to, aby lidé trávili čas na pracovních schůzkách maximálně efektivně a byli pouze tam, kde je to reálně potřeba.

Podobné tempo investic plánujeme i v dalších letech, a to už z toho důvodu, že do startupů investujeme své vlastní finanční prostředky. Tím pádem na nás není vyvíjen žádný tlak, a můžeme si tak dovolit vstoupit pouze do takových projektů, ve kterých vidíme jedinečnou příležitost a především vzájemnou symbiózu. Konkrétně daný počet firem, do kterých bychom chtěli zainvestovat, nemáme. Rádi bychom měli kolem jedné desítky společností v rané fázi svého vývoje. Právě v období, kdy tyto startupy navazují vztahy s prvními zákazníky, až do doby, kdy například úspěšně expandují do zahraničí, vidíme v naší přítomnosti a podpoře největší přidanou hodnotu.

Každopádně pro nás bude vždy platit upřednostnění kvality před kvantitou. Proto budeme mít v portfoliu raději méně společností, ale zato v oblastech, ve kterých máme zakladatelům opravdu co předat a zároveň cítíme ten správný „drive“ i z jejich strany.

Jak dlouho hodláte držet konkrétní firmu v portfoliu? S jakým způsobem exitu počítáte?

V tomto směru nemáme žádný pevně daný horizont. Jsme si vědomi toho, že vybudovat úspěšnou firmu může trvat různě dlouho a že k tomu nevede přímá cesta bez překážek. Důkazem jsou nám i dnes velmi úspěšné společnosti jako UiPath či Klarna. I ty měly před obdobím prudké akcelerace fázi hledání správného produktu, zkoušení jiných produktů a služeb nebo období pomalejšího růstu. I to je něco, co k byznysové cestě patří a co společnost formuje do její „konečné“ podoby. Po světě jsou sice známé i firmy, které mezi elitu vystřelily hned v počátku svého fungování. To jsou však ojedinělé případy. Je potřeba si uvědomit, že drtivá většina těch ostatních nějakou dobu hledá ten pravý produkt či market-fit a mnohdy i mění celkovou strategii, než najde ten správný směr.

Co se týče exitu, tak ten je daný do velké míry trhem. V Evropě probíhá valná většina formou M&A; podíl IPO je tu menší než v Americe. My bychom byli velmi spokojení, pokud by se nám podařilo mít v portfoliu jednu či dvě firmy, které to dotáhnou až na burzu. To pro nás představuje takový pomyslný vrchol společné snahy a fungování. Zatím však můžeme mluvit pouze v teoretické rovině, konkrétnější představy se budou v průběhu vývoje jednotlivých společností teprve formovat.

Podporujete nové firmy primárně v sektorech e-commerce, logistiky a finančních technologií. Proč právě tyto?

Primárně jsou to všechno oblasti, které mají do budoucna obrovský potenciál a zároveň v nich máme v rámci celého týmu dlouhodobou zkušenost a know-how.

Součástí e-commerce je dnes téměř každý žijící člověk – v České republice nakoupí online alespoň jednou ročně 9 z 10 lidí. Navzdory tomu je však její celkový podíl na maloobchodních tržbách v našem regionu stále nízký (cca 20 %). Ačkoliv nyní i kvůli vysoké inflaci a nejistotám spojeným s ruskou invazí pozorujeme určité zpomalení, očekáváme, že do budoucna bude pozvolna znovu růst. Vhodným příkladem nám může být Čína, kde se podíl e-commerce dle různých odhadů pohybuje na dvoj až trojnásobku té evropské i americké. Navíc stále existují segmenty, které jsou na své transformační cestě do online prostředí ještě na úplném začátku. Jde například o potraviny a další předměty denní spotřeby, prodej a leasing aut či B2B e-commerce. A v neposlední řadě je potřeba zmínit, že právě e-commerce je oblast, ve které máme ve V-Sharp dlouholetou expertízu. Nejen skrze DODO, které zakladatel V-Sharp Venture Studia Michal Menšík nedávno dotáhl k 1,5miliardové investici a neskrývá ambice logisticky dobýt Evropu, ale také v období před ním, kdy jsme e-commerce projekty budovali více než deset let.

S e-commerce jde ruku v ruce fintech, který e-commerce přihrává například stále populárnějšími odloženými platbami, chytrými „embedovanými“ pojistnými produkty či rovnou zcela novými způsoby plateb. Zároveň žijeme v době, kdy je celý proces digitalizace finančních služeb a produktů teprve na začátku a fintech má tedy velmi slibnou budoucnost, jeho význam stále roste a prostor pro nové nápady je veliký. Naší dlouhodobou tezí je navíc to, že prakticky každá služba či produkt v sobě může mít i prvek finanční služby – ať už formou úvěru, pojištění, odložené platby či platby v závislosti na míře používání daného produktu (tedy tzv. usage-based pricing).

Logistika je zdánlivě v pozadí, je však potřeba si uvědomit, že bez ní by nefungovalo nic – příkladem může být už jen výše zmíněná e-commerce. Očekáváme, že v příštích letech bude celá oblast logistiky nabírat na komplexitě a sofistikovanosti. Už z toho důvodu, že každý, byť malý, logistický problém má ve výsledku dopad na celý svět. Vidět jsme to mohli i v době největší covidové krize, kdy jsme byli svědky doslova globálního chaosu v celém dodavatelském řetězci. V logistice vidíme do budoucna také velký prostor pro širší využití umělé inteligence i různých data-driven řešení. A právě technologie je to, co nás na logistice zajímá nejvíc.

Vidíte už ve vašem portfoliu nějakou budoucí hvězdu? Můžete konkrétní firmu nebo firmy jmenovat?

Věříme, že každý startup, do kterého investujeme, má potenciál stát se hvězdou. Pokud bychom však měli přeci jen říci, kdo má ke svým globálním ambicím nejblíže, byl by to zřejmě startup Ydistri. Jak jsem již výše zmiňoval, Ydistri řeší obchodníkům problémy s mrtvými zásobami a dnes již spolupracuje s nadnárodními řetězci po celém světě. Důvodem je mimo jiné to, že nabízí řešení globálního problému, který je doprovázen vysokými finančními i enviromentální náklady, a přitom ho nikdo dříve systematicky neřešil. Pro světové retailové řetězce je navíc otázka udržitelné optimalizace zásob a logistiky čím dál důležitější, a to jak z pohledu finančního řízení, tak i společenské odpovědnosti. Obchodníci již uměli nákup zásob poměrně sofistikovaně plánovat, ale poptávku nikdy nelze predikovat stoprocentně a je tedy potřeba řešení, které bude hladiny zásob vyrovnávat i dodatečně. A takové na trhu chybělo.

Jak prakticky funguje vztah vašeho studia a firmy? Mluvíte například do každodenních operativních záležitostí?

Startupům se vždy snažíme přinášet určitou přidanou hodnotu ve formě vlastního know-how a kontinuální pomoci. U všech našich projektů se spolupráce přirozeně rozšiřuje. Často jsme tu pro ně prvotně v roli mentorů. Jakmile sami dostatečně navnímáme, jak startup přemýšlí a funguje, dokážeme ho podpořit i v operativních záležitostech. Rádi mu pak pomůžeme s výběrem vhodných kandidátů na jednotlivé pozice, akvizicí nových klientů nebo třeba i produktovým vývojem. Naším prvotním cílem však nikdy není přetvořit si startup k obrazu svému, pro zakladatele firem jsem tu spíše jako pomocná ruka a zasahujeme až ve chvíli, kdy o to sami stojí. Řízení vždy zůstává v jejich rukou.

Máte vymezeny nějaké sektory, do kterých byste neinvestovali? Pokud ano, do kterých a proč?

Primárním kritériem při výběru vhodné investice je pro nás to, zda danému sektoru rozumíme nebo ne. Je těžké, ne-li nemožné, být investorem s přidanou hodnotou bez hluboké znalosti daného problému. My vždy vycházíme z fundamentální znalosti odvětví, jejíž vybudování si vyžaduje dostatek času, učíme se prakticky celý život. Nikdy se nesnažíme jen povrchně zachytávat „trendy“, v tom smysl jednoduše nevidíme.

Samozřejmě je poměrně dost extrémně zajímavých oblastí, ve kterých zatím nemáme takové znalosti, abychom do nich chtěli hrdě investovat – například healthcare, biotech či některé segmenty hardwaru. Jednou z našich hlavních výzev proto zůstává především držet se našeho řemesla a nenechat se pohltit tím, co je zrovna ve světě venture kapitálu „v módě“. Zároveň si myslíme, že v našich třech hlavních oblastech zájmu je ještě spousta příležitostí – obzvlášť v celém regionu střední a východní Evropy, a není tedy nutné hledat jinde. Pokud bychom přeci jen vstoupili i do jiného segmentu, museli bychom disponovat nějakým specifickým a unikátním vhledem, který by nás o správnosti takového rozhodnutí přesvědčil.

Jak jste skloubili vlastní podnikání s V-Sharp Venture Studio?

V-Sharp Venture Studio spolu založili Michal Menšík, CEO logistické skupiny DODO, a Zdeněk Šoustal, CEO společnosti Reticulum, která dlouhodobě investuje primárně do průmyslových nemovitostí, zemědělství a technologických společností. To, aby mohli co nejlépe skloubit své podnikání s investováním, mám na starosti já. Ve V-Sharp Venture Studio zastávám pozici Managing Partnera, takže mám na starosti kompletní investiční proces. Náš tým denně analyzuje nové investiční příležitosti v oblastech, které jsme si vytyčili.

Michal se Zdeňkem jsou pak součástí investiční komise, která společně rozhoduje o tom, zda konkrétní investici opravdu zrealizujeme, a founderům jsou případně následně k dispozici jako mentoři. V tom si myslím, že je V-Sharp dost unikátní – zakladatel startupu má přístup k podnikatelům, kteří již vybudovali miliardové byznysy. Vědí, jak službu postavit, aby se dala škálovat, jak najít product-market fit apod. Navíc, jak sami říkají, za svou kariéru nadělali kromě řady úspěchů také nepočítaně chyb. Mají tedy povědomí o tom, čeho se v podnikání vyvarovat.

Jaký vliv mají na startupové financování současné nejistoty jako válka, vysoká inflace nebo pandemie?

Na různě zaměřené startupy mají tyto faktory také různý dopad. Všeobecně klesá dostupnost kapitálu a stejně tak ochota investorů financovat modely s vysokou investiční náročností. Zároveň se snižuje také chuť investovat do společností, které nejsou dlouhodobě udržitelné. V této souvislosti mluvíme například o hyper expresním doručování potravin (Gorillas, Jokr), BNPL (Klarna) nebo o některých segmentech krypta.

Na druhou stranu, skvělé a nadějné startupy nemusí zoufat, protože ty investory najdou vždy. Investování, obzvlášť ve venture oblasti, je dlouhodobá záležitost. Mnoho investorů už podobnou krizi zažilo (vzpomeňme na rok 2000 nebo období 2007-2009) a dokážou tak uvažovat v podstatně delším časovém horizontu, než v jakém budou ve světě přetrvávat současné turbulence.

Co se však pravděpodobně tak brzy (možná už nikdy) nevrátí, je doba levného kapitálu a extrémních valuací. To jsme mohli pozorovat například u některých jednorožců v krypto segmentu, kteří neměli ani jasně daný byznys model, vlastně většinou neměli žádný. Stejný postup jsme viděli u i některých služeb hyper expresního doručení – ty sice svůj byznys model měly, avšak na první pohled bylo jasné, že nikdy nemůže být profitabilní. Takové společnosti byly poháněné dlouhodobě nízkými úrokovými sazbami a přebytkem kapitálu, tyto faktory však budou nyní velmi oslabené a z ekonomiky by dokonce mohly vymizet úplně. Naopak dochází k silnějšímu zaměření na „value creation“ startupy, které dlouhodobě řeší jasně definované problémy za pomoci inovativních řešení.